Leden 2012

Taková všehochuť z mojí mysli

31. ledna 2012 v 15:42 | Rita Sinistra |  Ze života
Jsem takový ten noční člověk. Nejradši bych šla spát těsně nad ránem a celý den zaspala. Měla jsem to tak snad odjakživa, líbí se mi ten noční klid, ticho, možnost slyšet každé zašumění listů. Když všichni spí, jenom já se producíruju venku nebo sedím u okna a zabývám se činnostmi, na které jindy není prostě dostatečný klid. Nemám moc ráda rušný život, velké skupiny lidí ani velkoměsto kolem domu. Většinou jsem z toho docela nervózní... I venčit chodím radši třeba v dešti. Sice bývá pěkná kosa, ale venku obvykle nikoho nepotkám. Žádné puberťácké party, nevychované malé děti nebo psi, kteří se vždycky tváří, že mi chtějí zahryznout hafana.
Dneska jsem po dlouhé době byla ve škole v sedm, abych si dopsala (hnusnou) písemku z (hnusné) maturitní otázky z (hnusné) biologie. Můj život by se neobešel bez informace, jaký je rozdíl mezi Gram pozitivní a Gram negativní bakterií. Dobře, biologie není hnusná. Ale maturita jo :D Když jsem ze školy odcházela, většina studentů teprve přicházela, což vypadalo trošku divně :D Dlouho byla tma, kdyř jsem cestou v trolejbusu konečně za domy viděla oranžově zařící východ slunce. To je vážně jedna z mála věcí, která stojí za to žít ve dne. Ačkoliv jsem ještě teď dovela utahaná, byl to celkem pěkný den. Zítra mám takový malý den "volna". A ve čtvrtek zase v sedm na biologii...
Asi bych se měla jednoduše víc učit. Když mně se táák nechce. Zrovna teď, když má člověk úplně jiné starosti...Dodělávám portrét Hanse Mathesona (to je přece šíleně důležitá činnost) a rozmazluju jednu ze svých džungarských samiček, protože čeká mladé. Samozřejmě jsem z toho celý hotová. Je fakt, že jí to moc nebere, i když se už sotva valí. A hryže jako blázen. Jen si vemte, jak to asi bolí, když vám na prstu visí devět křečků :D

Tak jo, jdu na tu biologii. Ať to mám konečně za sebou. :)

Chelsea

23. ledna 2012 v 18:02 | Rita Sinistra |  Ze života
Ačkoliv Simple Plan už moc neposlouchám, stále mám jistý přehled o tom, co se v jejich světě děje. Vím, kdy tu měli oba koncerty, vím, že svým fanouškům říkají Astronauti a že jim vždy radí, aby se nebáli být těmi, kým jsou, aby ukázali světu své pravé já. Stejně jako u jiných kapel jsou fanoušci SP bráni jako jedna velká rodina, v níž jsou k sobě všichni rovní a přátelští.

Včera oblétla svět smutná zpráva.
Jedna holka, fanynka SP, neměla ráda jinou jejich fanynku - jménem Chelsea. Šikanovala ji přes internet, protože Chelsea mimo SP poslouchala zpěváka, kterého ona nenáviděla. Psala jí, jak si přeje, aby Chelsiina malá sestra zemřela na rakovinu, kterou trpí, a její otec také. Přála si vidět, jak nad nimi pláče. Netušila, že kromě nemoci její sestřičky jí ještě kdysi opustila máma a že jí ve škole mezi sebe neberou. Úplně jednoduše se v ubližování jí vyžívala.
Chelsea včera napsala na Twitter zprávu "Někdy bych chtěla prostě umřít. Je mi na nic z toho věčného šikanování." A pak spáchala sebevraždu.
Nejhorší na tom všem je, že ta pitomá holka, co jí tohle všechno dělala, necítí sebemenší vinu a dělá zlo dál. omluvila se až poté, co ji k tomu kytarista Simple Plan veřejně vyzval.
Je úplně jedno, že to byla fanynka Simple Plan, Astronaut. Je jedno, koho poslouchala. Záleží na tom, že lidi jsou na sebe pořád tak zlí a nenávidějí se za to, kým jsou. Proč se tohle musí dít? Proč musela Chelsea patřit mezi ty, které tohle potká? A co se musí stát, aby tohle přestalo? Jako kdyby záleželo na tom, jakým jazykem mluvíme, jakou barvu vlasů máme, co na sobě nosíme nebo jak se češeme. Taky toho zpěváka nemám ráda (mimochodem, je to Justin Bieber), ale v životě bych kvůli tomu proti nikomu nešla. Kéž by se těm, co tohle dělají, jednou všechno pěkně vrátilo. Ale i když se tak jednou skutečně stane, vím, že jejich obětím to už život nikdy nevrátí. Je mi to hrozně líto.
Odpočívej v pokoji, Chelsea.

M/Učení

22. ledna 2012 v 22:47 | Rita Sinistra |  Ze života
Mým největším koníčkem jsou zřejmě křečci. Což zní divně. Křeček koníčkem... :D Nevím jak bych je do těch klecí narvala... No nic. Máma se mi směje, že je mám jak svoje děti. Vlastně o tom píšu proto, že jsem pátek koupila krásnou novou klícku. Jedna z mých chlupatých slečen se totiž z terária mohla zbláznit. Měla jsem radost, jako bych v ní měla bydlet sama. Přítel se mi smál. Ale kdybyste viděli, jak ona je tam spokojená! Usmívající se Občas mi nestíhá dojít, že mě lidé mají za blázna. Mlčící
No, zítra jdu tu super klícku reklamovat. Tak snad to dobře dopadne.
Vlastně bych se měla spíš učit, než se starat o křečky. Je toho nad hlavu. Už aby byl červen, konec maturit, konec přijímaček, začátek volna a pocit klidu, že mám kam jít. No jo, ještě mě pár ošklivých měsíců čeká. Včera jsem viděla fotky na tablo (ano, skutečně vypadám jako imbecil) a nástup na maturiťák. Mají to docela hezké, nejvíc to zvedla asi naše premiantka, na které se nezapře, že chodila do pokročilých tanečních. Já byla šťastná, že jsem se vyhnula prodloužené i věnečku. Smějící se Tančit mě sice naučili, ale mít to ráda, to už ne. Mamka mě nechápe.
Ale zpět ke škole.
Naše milovaná mladá učitelka biologie na konci třeťáku otěhotněla. Všichni jsme jí to přáli, samozřejmě. Ale chybí nám... Dostali jsme novou mladou učitelku a je to celkem nářez. Možná by to šlo líp, kdyby se do toho všeho necpaly ještě ty maturitní otázky. Jako by toho nebylo málo, jsem skoro jediná, kdo má na výzo z bio jedničku. To zas budou ve třídě pohledy...

Takže teď...teď vypnu blog a půjdu se učit.
Asi.
(Prosím, dokopejte mě někdo k tomu! Smějící se)

Nighwish - While Your Lips Are Still Red

20. ledna 2012 v 22:17 | Rita Sinistra |  Playlist
Nikdy jsem nebyla velkou fanynkou Nightwish. Někdy mám tu náladu, že si sednu a celý den je poslouchám, ale nikdy jsem jejich skupinu nijak neprožívala. Jména členů znám vlastně hlavně díky příteli, který je má dost rád a který mi ukázal některé moc dobré věci od nich, jako je třeba i tato písnička. Možná jsem zvrhlík, ale pro mě jsou NW Marco, Tuomas, Emppu a Jukka. Jejich zpěvačky mě bohužel nikdy nezaujaly a dost dobře si vystačím s Marcem a jeho skvělým hlasem. Tak tady ho máte. :-)

Interpret: Nightwish
Song: While YOur Lips Are Still Red
Album: Single Amaranth


Sněží

20. ledna 2012 v 15:26 | Rita Sinistra |  Ze života
Tak. Dneska jsem se teda fotili na to tablo. Protože nikdo nemohl sehnat pruhované tričko pod tři stovky, kolovalo jedno po třídě. (Konečně normální nápad.) Vlastně dvě, ale to druhý bylo pro kluky. :D Byl to takový ten volný střih bez rukávů a ty moje široký kaťata k tomu...no, zrcadlo tam nebylo (radši), podle holkem mi to slušelo, já si ale připadala jak reklama na hlad a imbecil v jednom. Mám problémy s focením celé postavy. Necítím se při tom dobře. Vůbec nemusím focení, a už vůbec ne, když na mě kouká 16 dalších lidí (nebo kolik nás ve třídě vlastně je). Ale přežila jsem to. Nejsem si jistá, jak věrohodně bude vypadat ten křečovitý úsměv :D
Když jsem odpoledne venčila našeho hafana, spustila se šílená chumelenice. Tak jo, přestávám doufat, tohle už neroztaje. Ale co, teplo bylo dlouho. A v podstatě to vůbec není dobře, když u nás nepadá sníh. Jednou se odstěhuju někam, kde bude teplo iv zimě a bude to :D

Příští týden

13. ledna 2012 v 21:36 | Rita Sinistra |  Ze života
...se fotíme na tablo. Konečně jsem všechny kolem sebe přesvědčila o tom, že skutečně nikdy nehodlám jít na náš maturiťák. Mamka to vzdala první, otec mě chápal, přítel taky. Kamarádky a spolužačky to nepochopily. A pořád ryly. Určitě se poženu na ples celá žhavá, až za mnou bude čára jak po Ghostriderovi. Ale ten byl aspoň originální.
Nenávidím, jak se všechny holky těší na tu jednu jedinou událost, jak kdyby nic lepšího v jejich životě neexistovalo. Tři roky předem vybírají peníze (což by bylo v pořádku, kdyby u toho nebyly tak hysterické), celý třeťák se hádají, která má důležitější slovo a na začátku čtvrťáku se porvou, protože si nemůžou vybrat barvu šerpy. Všechny hodiny o informatice vybírají plesové šaty s půjčovným, za které bych si pořídila nový monitor. Nechci říct, že je špatně se na maturák těšit. Ale mezi těma holkama je něco moc zkaženého. kdyby si alespoň 90% z nich ve finále nevymyslelo naprosto totožný účes (tj. vyčesané či rozpuštěné nepřirozené lokny + vyžehlená ofina) a naprosto stejné šaty (všechny lesklé s úplně pitomě uříznutou krajkou, která je k vidění na každém druhém modelu), bylo by to fajn. Ale jak chcete, porvěte se o to. I o ty hloupé disko nebo popové písničky na nástup.
Možná vypadám jako zapšklá kráva, kterou žere, že nezapadla do třídy. To je docela možné. Ale věřte nebo ne, nejsem taková. Ať si slaví, proč ne. Mně se nelíbí ten způsob, jakým to všechno organizují. Copak je ta událost jediným důležitým bodem v jejich diskotékově-alkoholickém životě? Jestli ano, tak je mi jich upřímně líto.

No, příští pátek se fotíme na tablo. Vybrali téma námořníci a piráti. Piráty nakonec definitivně vyškrtli (sbohem, Johnny Deppe a Orlando!), takže jsou všichni námořníci. Nebudu mluuvit o tom, jak zrovna námořnickou tématiku nesnáším, stejně na tom nesejde. Ale shánět modré pruhované tričko a bílé kalhoty, to mě fakt štve. Bílou nenávidím a podobné tričko bych si v životě dobrovolně nepořídila, ale u nás se prostě ta trička nepůjčují. u nás si je musí každý pořídit. Někdy se směju, jak strašně to přožívají. Katka se málem hystericky počůrala, když prohlásila, že ona má také právo říct svůj názor a mít ten ples podle svého. Vyskakovala v té lavici, div nevyrostla na rekordních 160 centimetrů. (Teď se neposmívám lidem malého vzrůstu, posmívám se lidem s Napoleonským komplexem.)
Vím, že jsem o dva roky starší než oni. Ale probůh, i oni už mají 19 let. I oni jsou dospělí. Tak proč se pořád chovají jak haranti...

Ladovská zima za okny je

13. ledna 2012 v 13:04 | Rita Sinistra |  Ze života
Divná věc. Ráno vstanu a ledabyle se koknu z okna. Zvláštní. Ve vzduchu lítá polystyren. Kde se tam sakra vzal? A proč je toho tolik? Hlavou mi prolétla další myšlenka. "Třeba sněží." Ale houby. Sníh a u nás? Nééé. A pak jsem na to přišla. Určitě stojí za barákem střihoruký Edward a vysekává své ledové sochy.
Asi před minutou mu ten polystyren došel, ale pořád je ho hodně na autech a na trávě. Bojím se. Co když přijde ledová katastrofa a napadne u nás celý centimetr sněhu? To je přece nemožné. Byla by to hotová mravenčí apokylypsa.

Tak. Svítí sluníčko. Doufám, že to brzy roztaje. Vůbec nechápu, co to tu planetu napadlo, nechat uprostřed ledna padat sníh. V kraji, kde je věčně aspoň pět nad nulou :D Edwardovi asi hráblo.


Apocalyptica - Hope

11. ledna 2012 v 21:04 | Rita Sinistra |  Playlist
Jsem nemocná a prakticky nevylézám z postele, takže dneska přidávám jen něco málo do playlistu a běžím si udělat další půllitrák horkého čaje :P
Tentokrát jsem vybrala jednu ze svých nejoblíbenějších skladeb, a tou je Hope of finské symphonic metalové skupiny Apocalyptica.

Interpret: Apocalyptica
Song: Hope
Album: Cult


Walk Off The Earth - Somebody That I Used To Know (Gotye cover)

10. ledna 2012 v 17:07 | Rita Sinistra |  Playlist
Dnes do playlistu přidávám kanadské seskupení Walk Off The Earth, kteří si vzali na starost píseň Somebody That I Used To Know, původně pocházející od Gotye. Musím uznat, že stát čtyři pány a jednu slečnu najednou kolem jedné kytary a hrát na ní jsem ještě neviděla. :D


Co tu zbude po nás

10. ledna 2012 v 15:52 | Rita Sinistra |  Z imaginária
"To je dneska mládež, co?" Padlo z úst 10letého kluka v přibližně 20 let starém českého filmu. To je dneska mládež. Taková oblíbená fráze, kdy se za slovo "dneska" dá dosadit naprosto libovolný rok a vždy to bude aktuální.
Ať dělám, co dělám, neustále mám pocit, že dnešní děti jsou tak jiné, než jací jsme byli my. Jako malá jsem si hrála s panenkami, jezdila venku s kočárkem a to megahustě nejsprostější slovo ze všech bylo "blbej". Zpívala jsem české písničky, hodně četla knihy a malovala si, dívala se na pohádky, rovněž převážně české. První počítač jsem dostala v 16 letech. A jsem za to svým rodičům obrovsky vděčná.

Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce

9. ledna 2012 v 17:28 | Rita Sinistra |  Doporučeno Sinistrou
- To je název jedné z mnoha knih amerického autora Roberta Fulghuma ([Fuldžum], * 1937). Tohoto pána považuji za někoho, kdo se rozhodl žít věčně, a zemře jen v případě, že by mu to nevyšlo. Bez jeho krátkých a milých příběhů si svůj život totiž nedovedu představit.
Během své života byl učitelem výtvarné výchovy a hry na kytaru, pastorem, kovbojem, barmanem, zpěvákem i malířem a jeho životní zkušenosti se v jeho příbězích jednoznačně odrážejí. Čtyřikrát objel svět a nějaký čas pobyl v buddhistickém klášteře. K dráze spisovatele se dostal až v poměrně pozdním věku, kdy ho napadlo vysypat svůj šuplík, kam si své úvahy léta ukládal.

Na druhém konci světa

9. ledna 2012 v 0:32 | Rita Sinistra |  Ze života
Už se vám to někdy stalo? Měli jste pocit, že tu pro vás nikdo není, že všichni kolem jsou tak jiní, že vůbec nezapadáte. Asi si tím musí projít každý, já vím, ale je to těžké. A pak jste se nějakým způsobem seznámili s člověkem - někde na cestách či přes internet - a nestačili se divit, kolik máte společného. Měli jste stejné myšlenky, nápady, postoje a celé hodiny jste spolu mluvili a nebralo to konce. Byl tu jen jediný háček - ten druhý pocházel z příšerné dálky.

Saliva - Rest In Pieces

8. ledna 2012 v 23:28 | Rita Sinistra |  Playlist
Poslední dobou mám nějakou hudební náladu a tak už zase přidávám příspěvek do Playlistu, tentokrát od americké hard-rockové kapely Saliva. Včera jsem zjistila, že jejich zpěvák a zároveň textař, Josey Scott, kapelu opouští a jeho nástupcem je jakýsi Bobby Amaru. Budeš mi strašně chybět, Josey. Tvůj hlas i tvé skvělé texty.
Tato písnička nepatří mezi úplně klasické počiny Salivy. Pochází z roku 2002 a poněkud zjemňuje celkovou atmosféru alba, i když videoklip ani některé narážky v textu o tom tolik nesvědčí :) (A Josey tam má ještě ty svoje super dlouhý vlasy :D)

Interpret: Saliva
Song: Rest in Pieces
Album: Back Into Your System


Nejlepší část textu (AJ):
Look at me
my depth perception must be off again
cause this hurts deeper than I thought it did
it has not healed with time
it just shot down my spine
you look so beautiful tonight
reminds me how you laid us down
and gently smiled
before you destroyed my life

Překlad:
Podívej se na mě
moje hloubka vnímání musí být zas mimo
protože tohle bolí víc než jsem si kdy myslel
a čas to vůbec nehojí
shodilo to moje ostny
dnes večer vypadáš tak krásně
připomíná mi to, jak jsi nás položila
a něžně se usmála
předtím, než jsi mi zničila život

Nostalgie

8. ledna 2012 v 21:16 | Rita |  Výplody mé choré mysli
Když po čase ochladne slunce svit
a studený déšť zahalí třpyt hvězd
na světě duši nechce se dál být
a květy jarní nemají proč kvést.

Když místo lásky objeví se strach
a srdce náhle svírá se mrazem
vzpomínky hezké dávno pohřbil prach,
je na čase vrátit se zase zpět na zem.

Když v chladný kus ledu se promění
cit, který kdysi nás oba tak hřál
tolik mi schází to, co už v nás není
a tobě zas důvod, proč bys mě miloval.

Když máme víc, než kdysi jsme chtěli
zůstalo štěstí na posledním vlásku
my dva měli vše, jen to neviděli
tak si Bůh vzal k sobě zpět naši lásku.



R.

Simple Plan - Loser Of The Year

7. ledna 2012 v 23:41 | Rita |  Playlist
Jako první jsem vybrala jednu z novějších písniček. Je počinem kanadské pop-punkové kapely Simple Plan a pochází z června roku 2011. Osobně mám raději tuto akustickou verzi, která je o hodně pomalejší než studiovka, takže její slova, která jsem si okamžitě oblíbila, lépe vyniknou.

Interpret: Simple Plan
Song: Loser Of The Year
Album: Get Your Heart On
Rok: 2011



Nejlepší část textu (AJ):
You make me want to shut it all down
Throw it away
Cause I'm nothing if I don't have you
What's the point in being on top
All the money in the world
If I can't blow it all on you
So send the cars back
Put the house on the market
And my big dreams too
Cause it's all so clear
That without you here
I'm the loser of the year

Překlad:
Díky tobě se mi chce to všechno zabalit
zahodit pryč
protože nejsem nic, jestli nemám tebe
kčemu je být na vrcholu
a mít všechny peníze světa
když to všechno nemůžu sdílet s tebou?
takže pošlete ta auta pryč
prodejte můj dům
i spolu s mými velkými sny
protože je to všechno tak jasné
Bez tebe tady
Jsem jenom smolař roku

Rock/metalový řetězák

5. ledna 2012 v 21:26 | Rita |  Kdo jsem

1.Máte raději rock nebo metal?:
Podle nálady. Někdy Hard rock, někdy gothic metal, někdy black metal...ale obecně víc rock.

2.Nejoblíbenější skupiny:
Celkem poslouchám Within Tepmtation. Nightwish, Evanescence, hodně mám ráda třeba Delain, ujdou Amon Amarth, kdysi i Sirenia, ale ty teď nějak nemůžu vystát. Z rocku jsou mými velkými oblíbenci Lordi, HIM a poslední dobou často poslouchám Marilyn Manson. Jinak už asi tři roky přímo miluju americkou hard-rockovou kapelu Saliva, na ty prostě nedám dopustit v jakékoliv náladě.

3.Čím vás zaujaly zrovna tyhle?:
Obvykle texty, hudbou nebo jednoduše atmosférou.

4.Viděli jste některou z nich naživo?:
Bohužel nikdy, na koncertě jsem byla v životě jednou a ještě při horečce, což už nikdy více nechci zakusit :D Na Salivu bych ovšem šla bez váhání a na HIM možná taky. A kdyby Lordi nevydali Babez for Breakfast, což není moje oblíbená věc, určitě bych bývala ráda viděla i je.

5.Nejlepší hudebníci podle vás:
Mistr Marco Hietala, Tuomas Holopainen, Jukka Nevalainen, Ville Valo, Linde, Emerson Burton, Josey Scott, Chester Bennington...

6.Nejoblíbenější alba:
Delain - April Rain
Nightwish - Once
Saliva - Blood Stained Love Story
Lordi - Get Heavy, Deadache
Linkin Park - Minutes to Midnight
...

7.Co zrovna posloucháte?:
Good Charlotte - Change, což vůbe cnení rock ani metal :D

8.Nejsympatičtější hudebník:
Marco Hietala a Tuomas Holopainen z Nightwish, Ville Valo a Linde z HIM, Amy Lee z Evanescence, Mr. Lordi z Lordi :D, Teemu z Uniklubi (i když ti zrovna moc rockoví nejsou, ale já ho prostě miluju!) :D

9.Nejnesympatičtější hudebník:
Lady Gaga, ale to sem taktéž nepatří :D Je jich strašně moc, ale žádný z nich mě právě nenapadá, alespoň ne v tomto odvětví hudby

10.Nejlepší texty:
Saliva: Rest in Peaces, Forever and a Day, Hunt You Down, Here With You, Best of Me, Broken Sunday, Going Under
Hinder: Better Than me (tu nemůžu zpívat, vždcky mě dostane :D), Without You
Theory of a Deadman: By The Way, All or Nothing, Wait For Me, Hate My Life
HIM: Love You Like I Do, For You, Disarm Me, Heartkiller
Lordi: Deadache
V textech se vyžívám hlavně u Simple Plan, jako je No Love, One Day, Perfect, Meet You There, Your Love is a Lie, Save You, Loser of The Year...protože jsem na nich přežila celé puberťácké období a mnohdy mě doslova zachránili :)

11.Jsou pro vás důležitější melodie nebo texty?:
Podle toho, čeho si všimnu první. Často mě zaujme melodie, ale písně s dobrým textem budu poslouchat pořád, zatímco hudba mě může časem i omrzet.

12.Image které kapely se vám líbí nejvíc?:
Segment :D Lordi...jiné kapely žádnou "extra" image nemají, prostě jsou neutrální

13.Která kapela má nejhorší image?:
Marilyn Manson? :D Nevím, zřejmě žádná.

14.Které podžánry rocku a metalu jsou vám nejbližší?:
Jak jsem již uvedla výše, z rocku buď jemnější alternativa, pop rock, někdy gothic a glam rock, nejraději mám asi hard rock; a v metalu heavy metal, gothic a symphonic metal, někdy black metal, hlavně melodické věci. Občas se najde kapela spojující všechno dohromady, v tomhle mi vyhovovala např. Sirenia.

15.Které podžánry nemáte rádi?:
Nijak se nevyžívám ve zvuku cirkulárek, death metal apod. Ani ten black metal nijak zvlášť nemusím, poslouchám hlavně Daniel Lioneye, to je taková nová melodická black věc od Lindeho z HIM, na níž nedám dopustit.

16.Byli jste někdy na festivalech MoR, BA, popř.na Wacken Open Air nebo jiném zahraničním?:
Nikdy nebyla a zřejmě nikdy nebudu. Necítím se při té představě příliš jistá v kramflecích.

17.Který koncert nebo festival, který jste navštívili, byl zatím nejlepší?:
No, jak říkám, byla jsem jen na jednom a to byli Simple Plan :D 27. 4. 2008

18.Setkali jste se osobně s nějakým hudebníkem?:
Ne, ale chtěla bych :)

19.Jak často posloucháte hudbu?:
Většinou každý den

20.Dá se říct, že jste závislí?:
A kdo není?

21.Kdy jste se k této hudbě dostali?:
No, prvně už ve školce, moji bratři jsou metalisti a jako malá jsem zbožňovala Ozzyho a Kissáky :D Někdy v 10 jsem byla na popu, to si pamatuju, pak jsem přešla k pop-punku a pop-rocku, ten mám dodnes moc ráda a později k hard-rock a z něj už byl jen krůček k některým žánrům metalu, to už mi ale bylo asi 17 či 18. Teď mám přítele - metalistu a díky němu poslouchám NW víc než kdy dřív :D

22.Vyznáte se v historii tvrdé hudby?:
Nijak zvlášť.

23.Posloucháte i některé legendy?:
Možná tak Queen, ty jo, Kiss. Styl Megadeth zní dobře, Ozzy je rovněž fajn. Pro mě jsou legendy i ti "noví", mladí :)

24.Co se vám nejvíc líbí na rocku a metalu?:
Ta neuvěřitelná síla energie, která z nich do mě okamžitě přechází. Taky mi dodává psychickou sílu v těžkých obdobích. Střízlivé texty rocku člověku pomůžou.

25.Máte pokoj polepený plakáty?:
Ne, z toho jsem již vyrostla, i když na dveřích mé ložnice zbyla "sbírka" plakátů z mého nejhlubšího SP období, které zřejmě conevidět taky brzy sundám. Vzhledem k tomu, že na stěnách miluju obrazy, by se mi to tam tak nějak nehodilo... :D

26.Kupujete časopisy o rocku?:
Ne, jsem ráda, když mám jednou za čas na Panorama 21. století :D

27.Posloucháte i jiné žánry, než rock a metal?:
Hodně. Ani dneska mi nevadí nějaká popová hitovka, obvykle to, co si jednou oblíbím, mi nikdy nezačne vadit. Třeba už to tolik poslouchat nebudu, ale přízeň nezmizí. Poslouchám třeba mé milované The All-American Rejects, The Rasmus, Good Charlotte, Pink, kdysi i Avril, Nickelback, Plain White T's a mám i dvě nebo tři písničky ze staré tvorby Katy Perry :D Moc ráda mám soundtracky filmů, například Trosečník, Evey Reborn z V jako Vendetta, Lily's Theme z posledního dílu Pottera, To The Stars z Dračího srdce apod.

Řetězová blbost na téma "4 nej"

5. ledna 2012 v 20:30 | Rita |  Kdo jsem
4 knihy které mě dostaly:
Harry Potter (jakýkoliv)
Egypťan Sinuhet
Andělé a démoni
Robinson Crusoe

Ale je jich strašně moc

4 kapely, které mě chytly hned prvním poslechem:
Simple Plan
Lordi
Saliva
Uniklubi

Zase je jich strašně moc, ale obvykle ty na první poslech časem poslouchat přestanu, zatímco ty, které mě zpočátku příliš nezaujaly, zbožňuju ještě mnoho let poté

4 státy, které bych chtěla procestovat:
Kanada
Finsko
Itálie
Francie

I když ve dvou posledních jsem už byla, klidně bych si to zopakovala

4 nejoblíbenější sporty:
Co to je?
Tak třeba gaučing
plavání
plavání
a pak tu ještě nebylo plavání

4 místa, kde se mi nejvíc líbilo:
Francie
Španělsko
Holandsko
Rakousko

Kdo jsem?

5. ledna 2012 v 20:22 | Rita |  Kdo jsem
Obecně jsem známá jako Rita Sinistra a kolik mi je...to zatím není důležité. Pocházím z našeho krásného znečištěného kraje země české a žiji zde v bytě s jednou matkou, jedním hafanem a asi osmi křečky, jejichž počet se čas od času mění. Jsem sestrou tří bratrů, studentkou posledního ročníku a tudíž i maturantkou, budoucí učitelkou jazyků (snad), milovníkem hlodavců, naivkou, optimistou a realistou (což se navzájem vyvrací), knihomolem, malířkou, fantazy "spisovatelkou", básnířkou a dalšími zvláštními bytostmi.
Mám ráda klid a ticho a nesnáším valnou část svých povrchních a tupých vrstevníků. Někdy mi dá práci dotáhnout věc do konce a taky často nevím, co chci. Těžko si k sobě někoho pouštím a dlouho se učím důvěřovat. Jak se do něčeho zamiluju, už to nikdy nepustím. Když mě někdo zradí, ztratí navždy mou důvěru. Jsem labilní melancholik a čas od času se budím s extrémně hnusnou náladou. Nejvíc mě nabíjí pop-rock, rock a metal a nedokážu vystát disco a hip hop. Miluju gothic styl, ale nikdy se tak neoblékám. Některým lidem bych nakopala prdel na potkání. Pokud mě někdo zrovna z duše nenávidí pro mou drzou upřímnost, jsem oběcně známá jako mírumilovná osoba a taková malá šedá myška, protože nevynikám v rektálním alpinismu a nenávidím bytí středem pozornosti. Někdo si dokonce myslí, že jsem jako andílek. Obrázek si můžete udělat sami. :)

R. S.