Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce

9. ledna 2012 v 17:28 | Rita Sinistra |  Doporučeno Sinistrou
- To je název jedné z mnoha knih amerického autora Roberta Fulghuma ([Fuldžum], * 1937). Tohoto pána považuji za někoho, kdo se rozhodl žít věčně, a zemře jen v případě, že by mu to nevyšlo. Bez jeho krátkých a milých příběhů si svůj život totiž nedovedu představit.
Během své života byl učitelem výtvarné výchovy a hry na kytaru, pastorem, kovbojem, barmanem, zpěvákem i malířem a jeho životní zkušenosti se v jeho příbězích jednoznačně odrážejí. Čtyřikrát objel svět a nějaký čas pobyl v buddhistickém klášteře. K dráze spisovatele se dostal až v poměrně pozdním věku, kdy ho napadlo vysypat svůj šuplík, kam si své úvahy léta ukládal.

Ačkoliv nejsem žádným fanouškem filosofických myšlenek, práce Roberta Fulghuma mě jednoduše zaujala jednoduchostí a vtipem v jeho knížkách. Přirovnávat řešení problémů k praní prádla v pračce nebo seznam přiznání rodině k patáliím, které kdysi provedl a o kterých řekl dětem, když se mu v dospělosti zase přiznávaly ke svým trampotám ("Někdy jsem na dárcích schválně nechával cenovky. Někdy jsem je dokonce dával tak, aby byly víc vidět.", "Vím, kdo vám posílal anonymní přání k Valentýnovi.") je v jeho tvorbě běžnou záležitostí. Někdy jsou příběhy smutné a prostě napsané životem bez jakýchkoli příkras. Nejednou se člověk při čtení pozastaví a řekne si, "vždyť takhle přesně to mám i já".


Máte-li rádi nenáročnou odpočinkovou četbu s tématy ze života a jemným vtipem, pak je pro vás Robert Fulghum jako stvořený.
Charakter jeho textů je patrný i z názvů knížek, jimiž jsou např. "Ach jo", "Co jsem to proboha udělal?" či "Už hořela, když jsem si do ní lehal".
 


Anketa

Prdí hadi?

Ano
Ne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.