Nemyslete si, já nezapomněla. :D

22. prosince 2012 v 15:12 | Rita |  Ze života
Tak.
Kdy jsem se ozvala naposledy? To už je pěkně dlouho, co. Ale abyste si nemysleli, pořád pravidelně chodím na své oblíbené blogy. Jen je to čím dál tím těžší. Přestala jsem přispívat, protože jsem na blogu vždycky strávila celé hodiny, ale já se tentokrát potřebovala připravit na maturitu. Hrozně jsem se toho bála. Zakázala jsem si teda blog a lehla do učení. Ale nakonec se to vyplatilo - měla jsem dokonce nejlepší výsledky ze třídy a zvládla svojí obávanou vyšší verzi z angličtiny. :) Takže lidičky, kdo se bojíte - maturita je pohoda. (Ale řekli byste mi to o půl roku dřív a já bych vás roznesla na kopytech, že.)
Pak ale přišly přijímačky na VŠ, že jo. :D Takže další stres. Podávala jsem si dvě přihlášky, jen abych zjistila, že se mi kryjí časy a můžu jen na jedny zkoušky. Jazyky porazily biologii a já šla na test z angličtiny. V životě jsem nedělala v AJ nic těžšího. Celý další měsíc jsem strávila psychickými přípravami na negativní výsledky, když v tom - ejhle - přijata! A tak se mi splnil sen. Možná to bude znít jako klišé a možná si to taky právě zakřiknu, ale nikdy jsem se necítila líp než poslední dobou. Z náročnosti přijímaček nakonec ve škole nezbylo nic, jazyky jsou pro mě stejně snadné jako kdykoliv předtím, a co víc - strašlivě mě to baví. Jsem prostě happy. Tenhle poslední týden byl zápočtový, což znamená, že se 4 zlí kantoři spiklenecky domluvili na 6 testech, které před Vánoci musíme zvládnout. Tak jsme se do toho pustili zuby nehty a co? A dali jsme je všechny napoprvé!! Ten úžasný týden jsem s kamarádkou zakončila Hobitem 3D, nejepičtějším filmem, jaký jsem za poslední roky viděla. Totálně mě uchvátil. Akorát jsme donekonečna lamentovaly nad tím, že nemohl být v angličtině. Chytla nás taková šílená představa, že bychom šly ještě jednou, tentokráte na 2D verzi, zato ale v angličtině a s naším zbožňovaným britským přízvukem. Ach. Načež se maminka nad mým slintáním smilovala a dostala jsem dokonalou sérii Tolkienových děl v jednom božském boxu - Hobita, Pány prstenů a Silmarillion, legendy ze Středozemě. Takže hádejte, v čem od té doby ležím. 8-) Takže když byl čtvrtek takhle úžasnej, promluvila jsem vesmíru do duše a vysvětlila mu, že za takových podmínek tedy konec světa rozhodně být nesmí, protože já prostě musím dočíst všechny ty knihy, no že jo. A v lednu si poběžím pro Hunger Games. Nemůžu se dočkat. Kdy stihnu učení na leden, to nevím :D Ale polovinu zkoušek už mám za sebou a ústních se nijak nebojím. Takže challange accepted. :D
Co se týče neprofesního života, je to tak trochu horší. V září jsem si prošla těžkým rozchodem a v listopadu se v mém životě objevil takový "vztah", že ho doteď nechápu. Ale povím vám, není nic lepšího, než s bývalým chodit každý den do školy na stejné přednášky a pracovat spolu. Věděla jsem, že to jednou přijde, že se rozejdeme a bude dusno, ale jemu to tehdy bylo fuk. A tak to teď máme, a oba. Já jsem se dala do pořádku, kupodivu. On má teď novou slečnu. Musím říct, že se mi líbí a velice mě baví se s ní spolčovat proti němu a vymýšlet popichovací poznámky, které jeho ego nedokáže rozdýchat. Jo, když se dají dohromady holky, tak je všechno super. :D Od té doby se věnuju jen škole (občas i nedobrovolně, když je toho fakt nad hlavu) a na chlapy kašlu. Může mi někdo vysvětlit, proč bez nich my ženský nedokážeme pořádně žít? Docela by mě to zajímalo. :)

No, já jdu číst Hobita, tak se mějte famfárově. A neučte se! Protože já se učit musím. :D

RS

 


Anketa

Prdí hadi?

Ano
Ne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.